Smíchovská Galerie Portheimka hostí od 2. prosince do 15. ledna výstavu věnovanou mysliveckému realismu. Jde o skupinovou expozici třiceti tří umělců, kteří jsou s tímto netradičním uměleckým směrem různorodým způsobem spojeni.
Myslivecký realismus do sebe přirozeně zahrnuje celou škálu témat, námětů a vizí, z nichž některé svádí k morbidním až dekadentním uměleckým výtvorům. Autoři humorem podkreslenou temnotu aplikovali rovněž na vizuální podobu plakátu, kdy propojení metalové estetiky s mysliveckou kulturou má svůj skrytý význam navzdory tomu, že se tato kombinace může jevit jako absurdní. Na první pohled nesourodý mix umělců překvapí komplexností aktuální umělecké scény, kdy se hranice mezi jednotlivými styly rozplynuly a z umění se stal jeden velký ekosystém.
Návštěvníci výstavy budou mít možnost zhlédnout výjevy, jež odkazují na stále více opomíjenou klasickou akademickou malbu. Tato „tradiční“ umělecká oblast je v expozici stavěna do konfrontace s díly, jež se naopak mohou řadit do post-internetu, konceptuálního umění či moderního sochařství. Mezi témata, jimž se výstava věnuje, patří i sociální a genderová problematika či ekologie. Samotní umělci používají myslivectví jako metaforu k vyjadřování mnohem komplexnějších témat, jako například kritický pohled na šovinistickou symboliku lovu, kdy je zvykem se vyfotit se svou trofejí a „pochlubit se“.
Myslivost vyjadřují i přes imaginární světy a mytologická témata. Nejstarším uměleckým námětem je ostatně lov. První prehistorické malby v jeskynních komplexech Altamiry a Lascaux zobrazovaly právě lov a dodnes je toto téma aktuální – jen již není tolik jednoznačné, kdo je lovec a kdo kořist. V chaosu uspěchané doby, která přináší stále nové technologické převraty, je mnohem obtížnější rozhodnout, co za umění považovat lze, a co je jen strojovně vygenerovaný obraz.