První výstava z cyklu výstav "Pedagog a jeho žáci", které v Galerii Portheimka zmapují terén současného vizuálního umění skrze gravitaci výrazných postav vedoucích malířských a sochařských ateliérů na pražské AVU, kteří v nedávné době ukončili svoji dlouholetou pedagogickou činnost (Rittstein, Petrbok, Róna). První výstavou z tohoto cyklu je výstava ateliéru Malířská škola III. Michaela Rittsteina a Romana Franty.
Na výstavě se představí tito autoři:
Rittstein Michael
Franta Roman
Absolon Tomáš
Achrer Josef
Anderlová Alena
Bábková Markéta
Bachová Ivana
Běhal Dominik
Blahutová Simona
Bouma Jiří
Čerťanský David
Dohnalová Barbora
Dušek Pavel
Grimmich Igor
Harant Jan
Heres Jan
Herold Martin
Honz Tomáš
Horálek Vojtěch
Chlup Jan
Janák Rudolf
Jerie Karel
Jetela Tomáš
Josefy Alžběta
Kolářová Markéta
Konečná Eliška
Klimentová Linda
Kolářová Marta
Kotrba Tadeáš
Krajc Martin
Kurucz Beáta
Landa Veronika
Langová Anna
Macháček Matěj
Miffek Lukáš
Molín Štěpán
Myslikovjanová Barbora
Nesnídalová Jitka
Němec Tomáš
Nosek Michael
Ondrušková Kateřina
Petrů Michaela
Prchal Tomáš
Růžička Aleš
Salajka Martin
Sedlo Klára
Skřivánková J. Lucie
Soumar Jan
Suchan Leoš
Svobodová Ira
Šemberová Barbora
Šípová Zuzana
Šormová Kristýna
Švehla Filip
Větrovský Vladimír
Zichová Tereza
Zvěřinová Lenka
kurátoři: Michael Rittstein, Roman Franta, Petr Pokorný
Výstava probíhá od 17.5. 2024 do 14.7. 2024 v Galerii Portheimka.
Výstava se koná pod záštitou radního pro kulturu m. č. Praha 5 pana Štěpána Rattaye.
Vernisáž: 16.5. 2024, 18:00 - 22:00
DJ na vernisáži: Feenicks
Workshop pro děti k výstavě pod vedením Kateřiny Weinhartové proběhne v sobotu 8.6. 2024 od 15:00. Workshop pro seniory k výstavě pod vedením Kateřiny Weinhartové proběhne v pondělí 17.6. od 15:00. Pro účast na workshopech se, prosím, přihlaste na
Účast je zdarma.
*********
Tato výstava je setkání umělců, jejichž osudy se kdysi protly ve vzájemném dialogu učitele a žáka.
Michael Rittstein
Když jsem vstoupil v neděli 12. 5. 2024 do Portheimky, naplněné množstvím zabalených obrazů od 60-ti absolventů, kteří prošli naším malířským ateliérem na Akademii výtvarných umění v Praze v letech 2001-2018, byl to úžasný pohled, ale zároveň trochu děsivý, jak se
vypořádáme s výběrem a instalací výstavy. Nemohl jsem se dočkat a těšil se, až začneme obrazy vybalovat a budu vzpomínat na studenty, co jsme spolu na Akademii prožívali, na naše euforické začátky s výukou, debaty, první přijímací řízení, plenéry, výlety za uměním
do zahraničí, pořádání výstav, schůzky, zkoušky, společné obědy, večírky, nejrůznější aktivity ateliéru plné zážitků a historek. Co mě ale zajímalo především bylo, jaké obrazy si studenti pro tuto výstavu vybrali, čím se chtějí prezentovat (byla to jejich volba tří obrazů), kam se posunul jejich pohled na malbu, nakolik se jejich obrazy proměnily od ukončení studia. Jejich výběr byl tedy zcela osobní a na nás bylo z tohoto ohromného množství obrazů uspořádat smysluplnou, přehlednou a reprezentativní výstavu. Tvorbu a výstavy absolventů sledujeme a tak nám přišlo nejlogičtější škálu různorodosti postavit na tematických a formálních celcích, abychom se vyhnuli nepřehledné salonní skrumáži.
Z prostorových důvodů i v rámci instalace se ale nepodařilo všechna dodaná díla vystavit. Naší prioritou bylo, aby byl každý zastoupen minimálně jedním, charakteristickým obrazem, což se nám podařilo. Návštěvníci, ale především vystavující umělci, tak mají možnost vidět na jednom místě své práce vedle svých bývalých spolužáků a pozorovat rozmanitost stylů, témata a formy obrazů, kontexty i samotné uvažování o malbě. A to je primární důvod, účel a snad i přínos této výstavy.
Těší nás, že téměř všichni naši absolventi se v oboru udrželi, věnují se malbě i jiným výtvarným médiím, vystavují, jejich tvorba se nějakým způsobem vyvíjí a dnes již můžeme říct, že je respektabilní. Rád bych všem vystavujícím absolventům, kolegům, popřál štěstí v životě, nadšení v malbě, ať vám přináší radost i úspěch, a to vše při plném zdraví.
Roman Franta
Výstava Spřízněni volbou prezentuje výraznou většinu umělců a umělkyň, kteří prošli Ateliérem malířství III. v letech 2001 - 2018 profesora Michaela Rittsteina a asistenta docenta Romana Franty. Z optiky roku 2024 je to zajímavý pohled, který mnohé říká o obecném stavu nejen malby u nás. Ukazuje ctnosti i nectnosti autorů a autorek, schopnost vytrvat, jít si dál za svou vizí. Jako taková je výstava zajímavá i důležitá pro oba hráče - pro běžného diváka i pro tvůrce. Tato výstava je víc, než obvyklá klauzurní výstava či diplomky. Je o tom možná nejdůležitějším - kdo si stojí za svou pravdou, za svou svobodou, za svou pracovitostí. Taková ohlédnutí v reálném čase mají velký smysl a že startuje tento cyklus právě tvůrci z tohoto ateliéru vidím jako zatěžkávací zkoušku první kategorie, neboť tímto místem prošlo celkem přes sedmdesát lidí.
Petr Pokorný
Ateliér Michaela Rittsteina byl pro mě v určitém smyslu iniciační. Když jsem od roku 2008 jako čerstvý galerista začal sledovat mladé výtvarné talenty, kteří vycházejí z AVU, nejčastěji směřovaly moje kroky právě do tohoto ateliéru. Právě v Rittsteinově ateliéru byli první autoři, se kterými jsem začal spolupracovat a se kterými spolupracuji dodnes (Tomáš Němec, Tomáš Jetela, Lucie J. Skřivánková). Postupně bylo těchto autorů více a více (Ira Svobodová, Alžběta Josefy, Tadeáš Kotrba, Dominik Běhal, Martin Herold, Jan Heres a další). Návštěva v Rittsteinově ateliéru byl vždy zážitek - zejména vizuální, protože styl autorů, kteří prošli tímto ateliérem mi byl, zejména ze začátku, asi nejbližší. A nad všemi těmi obrazy se linula hudba třeba Edith Piaf, která ten vizuální zážitek hezky dokreslovala. Vždy jsem přemýšlel o tom, jak se styl vedoucího ateliéru promítá do stylu jednotlivých absolventů. Někde je ten vliv patrný více, někde méně, někde vůbec. Domnívám se, že společnými jmenovateli celého ateliéru byla: výživná malba, živá barevnost a přirozená radost z malování.
Petr Hájek
The Chemistry Gallery
Nová, rozsáhlá výstava pomůže zájemcům o výtvarné umění zase o trochu lépe se zorientovat na současné domácí scéně. Dílo Michaela Rittsteina je všeobecně známé a oceňované, ale nyní se naplno prosazují i jeho žáci z akademie, třicátníci a čtyřicátníci, kteří se ocitají ve fázi rozmachu svých tvůrčích sil. Těší mě, že jejich záběr můžeme představit právě u nás v prostorách Portheimky. Ze zdejší galerie se postupně stává živé umělecké centrum, které si nachází stále více příznivců, a to i mimo Prahu 5.
Štěpán Rattay
radní pro kulturu, Praha 5